Skořice pochází ze Srí Lanky, nyní se pěstuje rovněž v Indonésii, na Madagaskaru a ve Střední Americe. Její původ byl v Evropě dlouho obestřen tajemstvím.
Skořice je vysoce aromatická, chutná jemně, nasládle a současně hořce. Její použití je velmi univerzální. U nás používáme skořici mletou i celou, mletou však častěji, má mnohem výraznější vůni než skořice celá.

Skořicí kořeníme sladké i slané pokrmy, používáme ji do pečiva, koláčů, cukroví, čokoládových nápojů, svařeného vína, punče, čaje, medu, ovocných šťáv, dále při zavařování ovoce, k výrobě likérů, na různá sladká jídla, nákypy, do nádivek, na pověstný jablečný štrůdl aj.
V kuchyni asijské, arabské, turecké, španělské, latinskoamerické aj. se používá i do masitých a rybích pokrmů.

Skořice je též součástí různých kořenících směsí a své uplatnění nachází i v kosmetice.

Z léčebných účinků je o skořici známo, že má vliv na dobré trávení, působí proti nadýmání, nevolnosti a při nachlazení. Olej z kůry skořicovníku působí antisepticky, prohřívá a prokrvuje celé tělo a povzbuzuje srdce, zevně se používá i při revmatických bolestech