Domovem muškátovníku vonného jsou Molucké ostrovy, příp. Nová Guinea. Dnes se tento strom pěstuje převážně v Indonésii, západní Indii a v Brazílii.
Muškátové oříšky nejsou plody, ale jádra semen plodů. Jako koření se užívají celá i mletá sušená semena a semenné obaly.

Muškátový oříšek má zajímavé aroma, neboť je jak nahořklý, tak i nasládlý a zároveň i štiplavý. Chutná kořenitě, trochu i pálí. Chuť muškátového květu je jemnější.

Toto koření je vhodné jak do sladkých, tak i do slaných pokrmů. V naší kuchyni je používáno poměrně málo, je spíš vyhledáváno gurmány a experimentátory. Dáváme jej zejména do nádivek, sýrových a vaječných pokrmů, ke kuřecímu masu, do paštik a uzenin, do špenátu a zelí,do omáček, do těstovin, bramborové kaše, do sladkých sušenek, piškotů, do perníků a cukrovinek
Je ingrediencí pro přípravu některých likérů, malá špetička se může přidat i do svařeného vína. Zároveň je součástí kořenících směsí pro přípravu asijských specialit, např. kari.

Muškátový oříšek má výrazný účinek na chuť k jídlu, na zažívání, působí proti nadýmání, průjmům.
Dnes je muškát důležitým homeopatikem. Má ale i narkotické a toxické účinky – nad 5 g, v kuchyni nám tedy nehrozí.
Muškátový oříšek se používá i při výrobě kosmetiky, vonných olejů a parfémů.